Апокалипсис XIX века. Подлинная история геноцида
https://www.tart-aria.info/apokalipsis-xix-veka-podlinnaja-istorija-genocida
Kapitola 3. Po apokalypse: Mírový život. Prvobytná společnost
1. Následky
Nejvýznamnějším důsledkem jaderné války byl přírodní kolaps, který spočíval ve změně klimatu a poklesu atmosférického tlaku. Subtropické, rovnoměrně teplé klima na celé Zemi, podporované skleníkovým efektem vrstvy vodní páry, bylo po kolapsu nahrazeno střídáním teplých a chladných období, přičemž čím blíže k pólům, tím bylo toto střídání výraznější a rozdíly v letních a zimních teplotách větší. V bezprostřední blízkosti pólů teplé léto jako jev přestalo vůbec existovat.
Kromě výskytu ročních období klesl atmosférický tlak osmkrát na současnou hodnotu, hladina moře stoupla o více než 100 metrů, Benátky se staly městem na moři a Petrohrad městem přímořským. Nebyly to však jen Benátky a Petrohrad, zaplaveno bylo mnoho měst. Černé moře, které bylo sladkovodním jezerem podobně jako Bajkal, se stalo slaným. V důsledku stoupající hladiny světových oceánů vznikl Beringův průliv a z vnitrozemského moře Hyperborey se stal Severní ledový oceán.
Obrovské masy vody, které se do vnitrozemského moře Hyperborey vlily na počátku kolapsu vrstvy vodní páry, způsobily, že se nad Grónskem a věčně zmrzlou půdou na Sibiři a v Kanadě vytvořil ledovcový krunýř. Podobné procesy na jižním pólu zcela odplavili Atlantidu a nad zpustošenou horninou se objevil ledovec o průměrné tloušťce 2 500-2 800 metrů, který v některých částech východní Antarktidy dosahoval až 4 800 metrů. Obrovská masa ledu tlačící na kontinent způsobila jeho pokles o 400 metrů, což vedlo ke vzniku Drakeova průlivu a Jižních Sandwichových ostrovů.
Řada z nich jsou sopečné ostrovy. Vznikly zlomem tektonické desky v důsledku potopení Antarktidy o 400 metrů. Na satelitním snímku je dokonce vidět šelf, který vznikl podél zlomu, když se jedna část potopila a druhá zvedla. Na straně Antarktidy se žádný takový plášť nenachází. Žádný meteorit z asteroidu, který údajně dopadl na Zemi a odrazil se od ní, toho není schopen.
Drobnou, ale významnou příčinou poklesu atmosférického tlaku bylo také to, že jaderné výbuchy měřitelně spálily kyslík a dusík v planetárním měřítku a část vzduchu byla výbuchy prostě vyvržena do vesmíru.
Bombardování bylo tak husté, že se kdysi kvetoucí oblasti proměnily v pouště: Namibie, Sahara, Arabský poloostrov, pouště na Blízkém východě, Střední Asie, pouště v Iráku a Íránu, střední Čína a Mongolsko, poušť v Austrálii, to všechno byly kvetoucí oblasti, které jaderné údery proměnily ve spálenou pustinu, stopy po jaderných úderech jsou v těchto pouštích stále viditelné.
Afrika – Sůdán
Zemřely desítky miliard lidí a došlo k hromadnému vymírání zvířat. Rozpadové procesy, které začaly, dočasně změnily složení plynů zbývající atmosféry, ale tentokrát stačily k tomu, aby uvolněné smrtelné koncentrace sirovodíku a metanu otrávily přeživší (metan je stále zamrzlý ve velkém množství v ledových čepicích pólů).
Uvolnění vzduchu do kosmického prostoru jadernými výbuchy a také kolaps vodní páry způsobily pokles atmosférického tlaku z osmi na jednu atmosféru, což následně u lidí způsobilo dekompresní nemoc. Ve spojení s nemocí z ozáření z jaderného bombardování to nepřidalo na zdraví přeživších ani v těch oblastech, kde k tomuto bombardování nedošlo, ale spadly srážky. A pokud nemoc z ozáření pominula poměrně rychle – vážně nemocní pacienti umírali a tělo se vyrovnalo s mírnou formou expozice, pak dekompresní nemoc způsobila utrpení asi na sto let a stále přináší.
Jedním z nejvýznamnějších důsledků jaderné války byl vznik ras a na nich založená rasová diskriminace. Pro představu, v současné době jsou oficiálně uznávány čtyři rasy: Europoidní rasa, Negroidní rasa, Mongoloidní rasa, Amerikanoidní rasa, dále existují mulati a míšenci (hybridé), tj. výsledek sňatku dvou nebo více ras. Nyní nebudu vysvětlovat rozdíly mezi rasami, a myslím, že už víte a chápete, kdo k jaké rase patří. V tuto chvíli musíme vědět, že všechny rasy jsou navzájem geneticky kompatibilní.
Ve skutečnosti existuje mnohem více ras, protože existují mezirasové rasy a rasy, které zahrnují dva nebo více znaků jiných ras. Celý tento zmatek, založený na studiu toho, co je v naší době, tedy spíše důsledek než příčina, a který vedl k tzv. rasové teorii o nadřazenosti některých lidí nad jinými. Skoncujme s rasismem a vyjasněme si, jak rasy vznikly a proč jsou takové, jaké jsou.
Nejprve bych rád poukázal na některé společné rysy. V poslední době se asijská (nebo mongoloidní) rasa řadí k bílé rase. Bílá rasa však ve své podstatě není monolitická. Velmi zřetelně se dělí na tzv. severní (Švédové, Němci, Slované atd.) a jižní (Italové, Španělé, Kavkazané, Arabové atd.). Dalším bodem podle původních oblastí osídlení černošské rasy jako je Afrika a Austrálie.
Takový pohled není v žádném případě náhodný. Skutečnost je taková, že původně neexistovaly různě zbarvené rasy, všechny rasy byly bílé, navíc původně všichni tvořili jednu rasu. A tato různorodost odstínů pleti, struktury lebky a tvaru očí je výsledkem genetické mutace v důsledku použití zbraní hromadného ničení, respektive života v oblastech, kde byly tyto zbraně použity. V závislosti na specifických oblastech vznikaly různé mutace.
Například existence černošské rasy na africkém a australském kontinentu naznačuje, že byly vystaveny zbraním hromadného ničení stejného druhu a typu působení (z jednoho zdroje – „Hyperborey“), zatímco tato rasová rozmanitost na euroasijském kontinentu naznačuje, že proti těmto územím byly použity velmi odlišné zbraně hromadného ničení, založené na odlišných principech působení (tj. nejen jaderné, ale i chemické a dokonce bakteriologické) a navíc dokonce odpálené z různých míst, respektive z Afriky a Austrálie.
Kombinace různých faktorů působících na území Eurasie a specifických místních podmínek vedla k tomu, že se na jejím území objevily tak rozmanité mutace.
Ve skutečnosti dnes už žádné čisté rasy neexistují, každá rasa je svébytnou mutací vlastní tomu či onomu území lidského osídlení. Kunstkamera https://cs.wikipedia.org/wiki/Kunstkamera) v Petrohradě a obludné cirkusy jsou jen dva křiklavé příklady mutací způsobených touto válkou. Proto nejvyšší afričtí vůdci, kteří po porážce uprchli, byli logicky původní běloši. A Afrika, kdysi kvetoucí kontinent, se proměnila v poušť, prakticky veškerá infrastruktura se rozmetala na prach a obyvatelstvo bylo uvrženo zpět do doby kamenné, v níž mimochodem žije dodnes.
Afrika byla navíc jako agresor a poražená strana rozdělena do okupačních zón, stejně jako bylo po druhé světové válce rozděleno Německo. Později budou oficiální historici tuto okupaci nazývat kolonizací a budou jí přikládat zcela jiný význam.
Dalším důsledkem této války bylo, že Rusko a Severní Amerika neměly tolik architektonických památek starověku jako Evropa, protože celá Evropa byla zasažena jen několika málo náložemi s malým výkonem. Jen se zamyslete, proč se ruský národ, mající dávnou historii, která je potvrzena mocným jazykem a mimořádnými tvůrčími schopnostmi, objevil v dřevěných chatrčích bez měst, bez cest, bez infrastruktury? Sibiř byla zcela vylidněná a oficiální historici ji nazývají zemí bez dějin.
Ve výčtu důsledků této války samozřejmě nemohu nezmínit pohřbená města. Příklad s okny v zemi je známý. O tom, jak tato okna vznikla, jsme již mnohokrát hovořili, například v článku nazvaném „Okna v zemi. Návod k použití“ (https://www.tart-aria.info/okna-v-zemle-instrukcija-k-primeneniju). Zde musím zdůraznit, že se zasypány byly nejen města, ale také vesnice, osady, lesy, pole, řeky a hory.
Zasypané koryto řeky Oka (jihovýchodně od Moskvy)
To se projevuje zejména v řekách. V dobách, kdy byla vrstva vodní páry ještě aktivní, byly běžné vydatné srážky, objem vody zapojené do koloběhu vody byl mnohonásobně vyšší než dnes a řeky měly širší a hlubší koryta. Řeky byly plnější a řeky, které máme nyní, jsou ve srovnání s minulostí jen několika bídnými toky.
Příběh odběratele:
Důsledky této války jsou strašlivé. Je to 500 milionů občanů Ruské Impérie (říše), kteří zmizeli v 19. století, mladý les doby stáří jen 200 let, žádné hřbitovy starší 200 let, vrstva černozemě pod hlínou v hloubce asi tří metrů a údaje o nemocech lidstva. Dvě nepochopitelné nemoci, které se rozšířily v 19. století – souchotiny a rakovina. Ano, tyto nemoci byly známy již dříve, ale v 19. století se z nějakého důvodu vyskytovaly obzvlášť hojně.
Dnes vědci umučili dost pokusných zvířat, aby s jistotou věděli, že v důsledku zvýšeného vystavení radiaci vzniká přinejmenším rakovina. Vysoké radioaktivní pozadí na celém světě může být příčinou nárůstu těchto onemocnění v 19. století.
Ať tak či onak, tuto válku jsme vyhráli. Bylo to však „Pyrrhovo vítězství“, protože v jaderné válce není jistých vítězů. Jen v důsledku úderů zbraněmi hromadného ničení na obou stranách zemřely desítky miliard lidí. Obrovská území, která ještě nedávno kypěla životem, se proměnila v radioaktivní spáleniště a zůstala takto dlouhá léta. Atlantida byla odplavena a poté zamrzla. Zatímco na Sibiř a do Kanady se časem díky vysoké vlhkosti vrátil život a tyto oblasti zarostly, většina Afriky a Austrálie je stále pustá. Přeživší vůdci Afriky uprchli nejprve do Jižní Ameriky, a když tam vypukla revoluce a vládnoucí dynastie byla svržena a evropské země získaly nezávislost na Hyperborey, přesunuli se poražení vůdci do Londýna, který se stal jedním ze tří center nového světového řádu.
O obnovení míru a stanovení hranic v zemích, které byly kdysi sjednocené, budeme dnes hovořit o něco později. Uplynuly roky. Vypálené lesy byly nahrazeny novými. Brody se změnily v jezera. Severní pouště jako Sibiř a Kanada zarostly lesy a většina radioaktivních izotopů se časem rozpadla, krátkodobé izotopy se rozpadly úplně, což snížilo celkové radioaktivní pozadí během 1-2 generací. Zde bych se rád zmínil o zvláštní konstrukci některých speciálních termonukleárních náloží. Uvolňování izotopů je tam z hlediska výkonu mnohem menší. A to se dělá i pro válku, protože nepřítel nepotřebuje zamořená území.
~~~
Přeložil mojmír, www.slovanskakosile.cz
