Tento článek z webu Tart-aria.info mě zaujal jako technika a člověka zajímajícího se o „volné energie“. Autorem je Jevgenij Koroljov a na dobových fotografiích dokazuje „volnou energii“ dostupnou a používanou ještě v 19. století. Otázkou zůstává, kdo měl zájem tento nedávný pokrok zastavit a zamlčet, a vrátit nás do otrokářské doby kontrolující a zpeněžující veškerou energii potřebnou pro lidskou společnost.
Předminulé století je natolik bohaté na tajemství, že vážení autoři sci-fi by se neměli upírat jen do budoucnosti, ale pro náměty občas nahlédnout i do naší minulosti. Spisovatelé 20. století však ještě neměli ty možnosti, jaké máme nyní ve století jednadvacátém, které – kromě jiných výhod – vytvořilo digitální archívy, jimiž byly obohaceny i ty nejmenší knihovny, dokonce nepostřehnutelné na mapě a v životě států.
A tak, probíraje se digitálními archívy fotomateriálů, člověk občas dostane chuť napsat fantastický román. Je to však skutečně fantastika?
Dobře se pracuje s digitálním archívem Brazílie, kde cenzor nebyl dostatečně motivován. Někdy se tak naučíte užitečné věci. Na všech fotografiích je se na co dívat, i když někdy musíte i zapřemýšlet, proč například v Národní knihovně Nového Zélandu měli potřebu oddělit na fotografii střechy domů, jak je zde na první pohled patrné:
Ale nebudu se vzdalovat od tématu a podíváme se na trochu té slíbené fantastiky.
Kdysi po brazilském Manausu jezdily takovéto tramvaje (viz obrázek nahoře). Na první pohled obyčejné tramvaje, ale… bez pantografu a drátů. Už jsem o tom dříve psal v souvislosti i s jinými zeměmi. Ve skutečnosti totiž takových tramvají bylo po celém kontinentu velmi mnoho.
~~~
Celý článek včetně všech fotografií: www.tart-aria.info/cs/fantastika-nebo-snad-ne
