Pro tento článek jsem si osvojil zkušenosti od známého ruského léčitele Sergeje Lazareva. Napsal mnoho knih a v češtině jsou dostupné na www.sergej-lazarev.cz, jako například 12 dílů řady Diagnostika karmy a další jeho knihy.
Je dobré se seznámit s jeho myšlenkami, a byť jsou nejvíce zaměřeny na léčením člověka, tak mnohdy svou univerzálností zasahují do dalších oblastí lidské společnosti. Z níže uvedených článků Sergeje Lazareva lze zhutnit tuto velmi zajímavou zákonitost o energetice celého národa, jeho budoucnosti a přežití:
Existence každého živého tvora, člověka a lidské společnosti se odvíjí od jeho duchovního vkladu, uskutečněného před samotným zhmotnění z jemnohmotných plánů (světů).
Následující fyzická existence – její délka a kvalita, se odvíjí od množství a kvality původně vložené energie. Tato existence se nadále prodlužuje tím, že se v rámci hmotné existence neustále tento vklad doplňuje, jako je neustálé směřování k Lásce, Bohu a Duchovnosti.
Může se však stát, že doplňování duchovnosti ustane a nebo je nedostatečné, a pak se fyzická existence doplňuje (udržuje) už jen ze zásoby nashromážděného vkladu (tj. na úkor budoucnosti, která se tímto vyčerpává, vybydluje). Člověk a nebo lidská společnost (národ, stát) přestal směřovat k Bohu a tím pádem už žije jen z nashromážděných zásob svých předků a opravdových zástupců duchovnosti a nadále bude postupně a nevyhnutelně vymírat a upadat. Což se nyní děje s celou tzv. Západní společností a civilizací.
Pokud vás zmíněná zhutněná informace zaujala, můžete si dále přečíst související úryvky z jeho knih a nebo přímo celou knihu, Mojmír Mišun.
Vyčerpání budoucnosti
Člověk, který částečně přišel o svoji budoucnost je ten, u kterého se začnou vyskytovat nepříjemnosti, potom hádky, urážky a později začne trpět nemocemi. Když je zásoba budoucnosti téměř vyčerpána, začne už docházet k osudovým neštěstím, rozpadu rodiny a nevyléčitelným nebo smrtelným nemocem.
O duchovnosti
Duchovnost – to je přechodný stav mezi láskou a smyslným materiálním světem. Duchovnost – to jsou také city, ale jsou mnohem vyšší než přízemní živočišná smyslnost. Pojem duchovnosti do sebe zahrnuje jak lásku, tj. Božskou součást, tak i lidský, živočišný, materiální princip. Láska se proměňuje v nejvyšší city. Musí dozrát, otevřít se a rozkvést.
A potom se květy duchovnosti musí proměnit v plody materiálna. Pokud chceme obdržet plody ze sotva rozkvetlých plodů, jen stěží dostaneme dobrou úrodu. Jak Litva, tak i Japonsko si prošly obdobím, kdy vysoká úroveň mravnosti, duchovnosti a kultury byla dost hrubě proměněna na úroveň pragmatickou – materiální. Použitý americký ekonomický model rozvíjel jen tělo, a technický pokrok se dostal do rozporu s pokrokem mravním.
Rusko též se v období NEPu pohroužilo do uctívání materiálna. Tehdy také začal rozkvět ekonomiky a velmi rychlé narušení jednoty, mravnosti a duchovnosti. Tělo přežívalo a rozvíjelo se na úkor degenerace ducha.
Proč je v Evropě a Americe možné vytvářet materiální blaha, rozvíjet civilizaci, ale v Rusku se to mění v katastrofu?
Myslím, že odpověď je už mnohým jasná. Veškerá západní civilizace si během dvou posledních tisíciletí vypracovávala dříve nahromaděné duchovní zásoby. Východ hromadil duchovno, které se na Západě měnilo v materiálno. Tento mechanismus je nejlépe vidět v USA, kde se nevytvářely žádné duchovní formace. Zásobování probíhalo díky neustále přibývajícím přistěhovalcům. Čím je člověk duchovnější, tím většího materiálního úspěchu dosáhne. Ti chytřejší a nejvíce energičtí opouštěli Starý svět, aby dosáhli štěstí v Americe. Zejména oni vytvořili unikátní kulturu, která žila a vytvářela jen materiálno a vůbec se nestarala o duchovno. Množství duchovnosti je na světě stále menší. Muka, která prožívá na cestě svého rozvoje Rusko, ukazují, nakolik fatální taková cesta může být.
Nyní je Rusko objektivně postaveno do takových podmínek, že prostě nepřežije, zahyne, rozpadne se, pokud se i nadále nebude starat o svou kulturu, duchovnost a mravnost. Ale Rusko má i všechny šance na skutečné obrození.
Japonsko a Litva teprve vkročily na cestu degradace a podle všeho se ještě budou trápit, a to dost mučivě. Co bude s Evropou, a zejména s Amerikou, které se odnaučily produkovat duchovnost, a mohou ji jen spotřebovávat, je těžké si představit. Západní státy mi připomínají člověka, který nečekaně našel poklad a mnoho let z něj utrácel na svoje potřeby a přemýšlel jen o jednom: jak úspěšněji utratit peníze a užít si. Ale jednoho krásného dne se truhla ukáže být prázdná, a člověku, který nevydělával, ale jen utrácel, bude velmi zatěžko.
A nyní se znovu vrátíme ke zdraví. Energie státu, společnosti nebo jednotlivého člověka je doplňována na úkor jemných plánů (tj. budoucnosti). Společnost, která se odnaučila milovat, je odsouzena k zániku, a čím vyšší bude úroveň civilizace, tím rychleji taková společnost zahyne. Pokud má člověk nedostatek lásky, jeho energetika klesá. Energie se může snižovat v jednom orgánu – pak je to nemoc. Pokud se snižuje v celém těle, pak je to celkový pokles imunity a celá řada onemocnění. Pokud se snižuje nejen v těle, ale i kolem něho, a zasahuje jemné plány, je to již rozpad osudu, jsou to nemocní, nešťastní potomci.
Bolest v jakémkoliv orgánu – to je příznak snížené energie. Když člověka něco bolí, nevědomě se soustředí na to místo, a jakákoliv myšlenková a citová koncentrace – to je proud energie k objektu koncentrace. Tj. skrze bolest orgán zvyšuje svou energetiku a možnost normálního fungování.
Úplně první příznaky ztráty energie – to je pocit, kdy bolavé místo svrbí a svědí. Větší úbytek energie – to je pocit bolesti, ještě silnější úbytek – to je narušení funkce orgánu, úrazy, zlomeniny, tržné rány nebo vznik nádorů. Ještě silnější úbytek může vést ke vzniku rakovinných nádorů, ztrátě končetin nebo těžkému nevyléčitelnému onemocnění, zastavujícímu ztrátu energie.
Zdroj: Diagnostika karmy, díl 10 a 11, Člověk budoucnosti – První krok do budoucnosti – Sergej Lazarev
* * *
