Původní pravěké hradisko
Podle archeologických nálezů se na Hostýně nacházelo rozlehlé pravěké hradiště. Tato významná pravěká lokalita v prostoru Moravské brány díky své poloze hrála rozhodující roli na severojižní spojnici mezi Moravou a Slezskem, v širším měřítku mezi Baltem a Adrií, tedy na trase označované jako Jantarová stezka.
Hradisko „Hostýn“ se nachází asi 1,5 km jihozápadně od středu obce, na jednom z východních vrcholů Hostýnských vrchů, v nadmořské výši asi 735 metrů. Má půdorys ve tvaru nepravidelného trojúhelníku o rozloze 19,8 ha se dvěma vrcholy (na severu ostrý hřeben s nejvyšším vrcholem 735 m n. m. a dalekým rozhledem a na jihu protáhlá plošina akropole s nejvyšším bodem 718 m n. m.), mezi nimiž se se prostírá poměrně velké sedlo zvané amfiteátr.
Dobový nákres půdorysu hostýnského hradiska [4]
Hostýn – letecký pohled [5]
A – stará hlavní vrata
B – novější průlom ke straně rusavské
C – železná brána
F – nejvyšší bod Hostýna
H, I – novější průlomy
K – kaplička nad svatou vodou
L – zbytky kaple ze 17. stol. nyní kaple sv. Jana Sarkandera
M – studna
N – prohlubiny vodou naplněné
Hradisko je po obvodu opevněno valem vysokým většinou kolem 4 metrů, v jihozápadní části však dosahuje výšky až 8 metrů; před ním se nachází příkop. V jihozápadní části je toto opevnění přerušeno původním hlavním vchodem, tzv. Slavkovskou branou, u druhého přerušení (tzv. Železná brána) na severovýchodním obvodě není jisté, zda s hradiskem souvisí – s největší pravděpodobností jde o novověký průraz.
Dominanta viditelná nejen z širokého okolí, ale i ze značných vzdáleností (např. z 80 km vzdáleného keltského oppida na Starém Hradisku), lákala k osídlení již ve starších obdobích pravěku – základ opevnění vybudoval již v době popelnicových polí lid kultury lužické zhruba kolem roku 1200 př. n. l., přestavba opevnění pochází z následujícího období pozdní doby bronzové, kdy bylo hradisko obydleno lidem kultury slezské (kolem roku 1000 př.n.l.). Třetí předkeltská fáze z doby kolem roku 600 př. n. l. náleží kultuře platěnické, tedy již starší době železné. Podle poznatků z archeologických výzkumů toto opevnění vzalo za své požárem; můžeme se jen dohadovat, nebyla-li zde spojitost s pohybem Skythů v blízkém okolí – nasvědčovat by tomu mohl nález trojbřité skythské šipky.
Keltové zřejmě využili pro vybudování svého opevnění starých valů; zajímavé je, že tzv. klešťovitá brána, považovaná za typicky keltský prvek opevnění, byla zde vybudována již při stavbě nejstarší hradby. Keltské osídlení Hostýna nebylo na rozdíl od předchozích období a na rozdíl od jiných současných lokalit příliš intenzivní. Hostýn byl nepochybně důležitý především jako strategický bod, střežící trasu dálkového obchodu procházejícího Moravskou branou.
Pro úplnost je pak nutno uvést i sporadické nálezy ze střední a mladší doby hradištní, tedy již z období slovanského osídlení našich zemí. Od roku 1672 je zaznamenána zpráva, v níž se hovoří „o starých valech na hoře“. [1]
Hostýnská legenda a poutní místo
Hostýnská bazilika [3]
V poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie stojí nad hlavním oltářem socha Panny Marie v životní velikosti s Ježíškem, který metá blesky, určené Tatarům zobrazeným dole. Tito krutí nájezdníci na počátku 13. století ohrožovali Evropu a v roce 1241 vpadli také na Moravu, kde vraždili a drancovali. Lidé hledali pro sebe a svůj nejskromnější majetek útočiště v lesích a na horách.
Podle pověsti byli ti, kdo se uchýlili na Hostýn, zachráněni přímluvou Panny Marie, která bleskem zapálila ležení divokých nájezdníků. Písemné záznamy o Hostýně pocházejí především od jezuity Bohuslava Balbína. Podle legendy došli na Hostýn také slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří zde rozmetali pohanské obětiště a postavili mariánskou kapli. V díle Jiřího Crugeria Sacri pulveres z roku 1669 čteme, že lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky. [2]
Použité zdroje informací
- Oficiální web Wikipedie – Hostýn, https://cs.wikipedia.org/wiki/Host%C3%BDn
- Oficiální web Památky jihovýchodní Moravy – Poutní místo Hostýn, http://www.pamatky-vm.cz/Pamatky/jine.php?nazev=hostyn
- Autor fotky: Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5625203
- Autor fotky: Pravěká historie Hostýna, http://www.hostyn.cz/historie/historie1_pravek.htm
- Autor fotky:Svatý Hostýn, http://www.hostyn.cz/jizdni_rady_mapy.htm
Další místa Valašska
